Život v době lockdownu

06.03.2021

Žijeme v době tvrdého lockdownu, se psy se můžeme pohybovat jen v rámci Plzně, naštěstí naše blízké okolí nabízí spoustu možností, jak se setkávat se s ostatními psy, což je velmi důležité hlavně pro Cariňu, která bohužel nemá možnost se socializovat prostřednictvím výstav, cestování, atd. Zažíváme tuto situaci naprosto poprvé v životě, se všemi našimi psy jsme od jejich raného věku hodně jezdili (i do zahraničí), Cariňa byla naposledy (a podruhé v životě) na výstavě v září na NV v Argeles, naštěstí je to velmi přátelská, milá, veselá a kontaktní fenka, která miluje všechny kolemjdoucí a chce se přátelit s ostatními psy, což většina normálních pejskařů až na některé poněkud hysterické majitele chápe. Dokáže mi připravit i horké (či spíše mrazivé) chvilky, na konci února spadla do řeky v místech, kde je strmý a vymletý sráz, po kterém nebyla schopna po bahně vylézt (před dvěma roky na témže místě žuchnul do vody Aránek). Nezbylo mi než  než skočit do ledové vody, kde bylo cca 1, 5 hloubky a bahno na dně, po kterém jsem spanile ujížděla do hlubin, zimní bunda ihned pěkně nasákla vodou a já si připadala, že mám tak 100 kg. Nicméně se mi podařilo vystrkat Cariňu na sráz, kde už se zachytila drápky a vyšplhala na břeh, kde ji převzal manžel jdoucí s Aránkem. Jenže vyvstal "nerudovský" problém nikoliv "co se slámou", nýbrž co se  mnou...Vylézt téměř 3 m vysoký, bahnitý a strmý sráz prostě nešlo. Nakonec můj muž svázal dohromady vodítka všech ostatních venčených členů smečky, já se jimi obvázala a cca po 10 minutém úsilí se mému statečnému muži podařilo mě vytáhnout na břeh. Cariňa už mezitím sice mokrá, ale naprosto vysmátá lítala po louce, zatímco já se ploužila se šplouchajícími zimními botami, skrz naskrz promočená a bahnem pokrytá směrem k domovu. Inu, jak s patřičnou jízlivostí často říká můj muž, to jsou "ti tvoji pejskové" a "chovná" stanice...Pozitivní na celém zážitku je to, že jsem zjistila, že i v únoru se dá koupat bez zdravotních následků, že na tom otužování něco je, po sprše jsem se cítila vpravdě osvěžena...Všem vřele doporučuji!  Přikládám pár aktuálních fotek z procházek, mimo  jiné zachycují i neuvěřitelnou Huescu, která si i ve 12 letech hraje s mlaďochem ridgebackem a užívá si procházek s mladými. Huesca je vpravdě fenomén..:)