Štěňátka - naše odchovy

Štěňátka


"Chceš-li rozesmát Boha, řekni mu o svých plánech": Woody Allen. V dubnu jsme podnikli  předaleký výlet do vzdáleného Španělska, kde se uskutečnilo krytí naší Biescy. Sono bohužel nepotvrdilo březost, ač se Biesca tvářila "velmi těhotně", příroda prostě někdy rozhodne za nás. Nicméně máme plán "B", a tak další krytí bychom rádi uskutečnili ihned při příštím hárání Biescy. Podrobnosti nebudeme prozatím prozrazovat a jméno krycího psa zveřejníme až po potvrzení případné březosti (viz citát výše).  Děkujeme všem, kteří mají rezervované štěně, za trpělivost.

Biesca má velice milou a vyrovnanou povahu, je poslušná a přátelská, bouřlivě veselá, skvělá hlídačka. Je to silná a rustikální fenka s krásnou hlavou, vynikajícím pigmentem a  excelentním pohybem, je absolutně zdravá a absolvovala širokou škálu povinných i nadstandartních zdravotních vyšetření. Pochází ze zdravotně důkladně prověřeného a povahově i exteriérově  velmi vydařeného vrhu s vynikajícím rodokmenem, zahrnujícím několik šampionů Francie.

Dam: C.I.B., CH Biesca
(CH Francie Xico De Alba De los Danzantes x C.I.B., CH Alba Patou von Traumberg)

x



Biesca

Biesca
Biesca
Biesca
Biesca

Informace pro zájemce o štěně z našeho chovu

Jsme malá rodinná CHS, naši psi jsou právoplatnými a milovanými členy rodiny, nežijí odděleně v kotcích (kotce nevlastníme), nýbrž mají trvalý přístup do domu a sdílejí s námi veškeré naše aktivity. I štěňátka vyrůstají v domácím prostředí, porodní box je umístěn v klidné části obytného prostoru s přímým vstupem na zahradu, věnuji se jim 24 hodin denně, a to až do odchodu do nových domovů. V obýváku u štěňátek trávím veškerý čas, spím vedle boxu na zemi - na matraci, mám je pod neustálou kontrolou jsem jim nablízku i v době, kdy už jsou přestěhována do zahradního domečku. Tj. i nadále "nocuji" v obýváku na matraci s pootevřenými dveřmi na zahradu, abych k nim mohla případně v noci vstát atd.

Dno porodního boxu je opatřeno savými podložkami typu "vet bed", které pravidelně peru. Tento povrch, tvořený měkkými a neklouzavými podložkami poskytuje štěňatům výbornou oporu při pohybu, a tak se minimalizuje riziko vzniku vývojových ortopedických onemocnění. První dva měsíce života jsou zcela klíčové, neboť při případném rozvoji DKK hraje významnou roli jak nevhodný povrch, tak i teplota okolního prostředí.

Nejsem stoupenkyní tzv. "přírodního odchovu" ("přežijí jen ti nejsilnější") v tom smyslu, že fena si má vše "obstarat" sama, a to "odrodit" bez asistence chovatele kdesi v jakési kůlně, sklepě atd. Mnozí jsou možná toho názoru, že štěňata, která "přišla pryč", padla za oběť evolučnímu výběru (byť to asi formulují o něco méně sofistikovaně) a "holt to je přírodní odchov". Já podobný "sociálně-deterministický přístup" k chovu nesdílím a nevidím nic špatného na tom, že štěňata v raném věku odchovávám doma v obýváku, kde mám malé pod dohledem, a kde je odspodu vytápěná podlaha + celá prosklená stěna, poskytující dostatek denního světla. Při porodu totiž často nastávají situace, kdy je nutno štěně bez odkladu oživit, stejně tak v prvních dnech a týdnech života je lépe mít štěňata na očích. A obvykle právě z jedinců, kteří se z pohledu "sociálního darwinisty" mohou jevit jako "slabí a nehodní života", vyrostou naprosto zdravá a velmi vitální stvoření. S fenou jsem po celou dobu porodu, zatím všechny porody začaly pozdě večer a rodilo se až do rána. Skutečnost, že štěňata neodchovávám v chlévě na seně, neznamená, že odchovávám nějaké "gaučové outlocitné choulostivky", které se při prvním závanu větru či divém pohledu "kňoura" "psychicky zhroutí" a nejsou sto fungovat jako normální pastevečtí psi. :) Z mého chovu hned několik jedinců úspěšně působí u stáda.

Po porodu jedu ihned s fenkou na veterinu (mám to 5 minut jízdy) a náš veterinář jí aplikuje oxytocin k vypuzení zadržených placent a sonograficky zkontroluje, zda nejsou v děloze ještě nějaká štěňata. Z vlastní zkušenosti mohu jen potvrdit, že přímý fyzický kontakt nenahradí žádný kamerový systém; na povahu a zdravý psychický rozvoj štěňat má tak úzký kontakt s člověkem blahodárný vliv, štěňata si od raného věku uvykají na běžné ruchy každodenního života v domácnosti.

Od 1. měsíce věku začínají objevovat venkovní svět, přestěhují se venkovního výběhu a do vlastní zahradní vilky a učí se čistotnosti, zvykají si na rozličné zvuky (zvuk zahradní sekačky), atd. Současně jsou v kontaktu s ostatními členy smečky a socializují se prostřednictvím hojných návštěv přátel a známých. Štěňátka jsou řádně naočkována a pravidelně odčervována, před odchodem k novým majitelům jsou prohlédnuta naším veterinářem.

Osobní návštěvu CHS vřele doporučuji každému zájemci o štěně, neboť realita často nemusí odpovídat tomu, co je prezentováno prostř. webu či mnohdy klamavé inzerce na různých těch "bazoších", kde se to jen hemží "závratnými výstavními úspěchy", "přírodním" odchovem na "biofarmách", atd.. Kvalita psa (feny) nespočívá v počtu  mnohdy "vyježděných" titulů, pro mne jsou podstatné morfologické vlastnosti, harmonie v typu, rodokmen, zdraví a typická povaha a v neposlední řadě můj vlastní úsudek.

Nechovám na povahově nevyrovnaných fenách, všechny naše fenky mají složené testy povahy ve francouzském klubu (R.A.C.P.), jehož jsem dlouholetou členkou. Neodchovávám štěňata příliš často a jak je patrno z frekvence našich vrhů, naprostou prioritou pro mne rozhodně než kvantita je kvalita, a proto i volba vhodného krycího psa, tj. takového jedince, který po stránce exteriéru, povahy a zdraví plně odpovídá standardu plemene, je přepečlivě a dlouho dopředu zvažována. Prověřuji si totiž nejen krycího psa, ale i jeho sourozence a předky, vybraného kandidáta si vždy předem osobně prohlédnu, než se definitivně rozhodnu jej použít v chovu a jsem schopná si za zvažovaným kandidátem (i jeho příbuzenstvem) udělat i dlouhý výlet do zahraničí.  Nikdy nevybírám krycího psa podle "hezkých foteček" kdesi na netu, neboť realita může být někdy velmi "překvapivá", ba až šokující.  A někdy proces hledání trvá i několik let a nejsem-li skálopevně (tj. na 100 %) přesvědčena o správnosti své volby, pak raději žádná štěňata. Klíčovými kritérii výběru jsou pro mne zdraví + povaha. Jestliže zjistím, že se v linii zvažovaného krycího psa vyskytuje nějaké "ale" v podobě dědičného zdravotního problému anebo nevyrovnané povahy, zvolím jiného plemeníka. Celou abecedu určitě nikdy "neudělám" a pokud plánuji vrh, tak si zpravidla chci i jedno štěně nechat doma.


Jestliže chovatel odmítne zájemcům o štěně ukázat rodiče (matku) a neumožní jim, aby si prohlédli prostředí, v němž jeho psi žijí, je to krajně podezřelé a měl by to být pro každého varovný signál! Nesmírně důležité je totiž vidět rodiče, a to přinejmenším matku (v případě zahraničního krytí) - její povahu, chování a reakce. Kvalitní CHS poznáte i podle toho, jakou péči věnuje svým psům - seniorům. Jsou-li např. kdesi "na zadním dvorku", odděleni od zbytku smečky a jsou zanedbaní či ve špatné kondici, rozhodně to nesvědčí o dobrém vztahu "chovatele" k těm, kteří jsou už pro něj z "ekonomického hlediska" nepoužitelní.

Odchov štěňat, tj. náklady za krytí v zahraničí (cesta za krycím psem, ubytování, dálniční poplatky, krycí poplatek, atd.), dále pak kvalitní výživa březí fenky a štěňat, očkování, pravidelné odčervování, čipování, vystavení europasů, atd.. nejsou v žádném případě levnou záležitostí (a v neposlední řadě i můj čas, tj. soustavná péče, probděné noci, atd.); jestliže někdo prodává štěňata s PP za podezřele nízkou cenu, mělo by to být pro zájemce o štěně varováním, takový chovatel pravděpodobně nevěnoval dostatečnou pozornost tomu, aby se štěňatům dostalo té nejlepší péče a zřejmě ani rodiče štěňat nebudou příliš kvalitní jedinci.

Mým psům věnuji maximální možnou péči, jsou kvalitně krmeni, jsou oficiálně vyšetřeni na řadu genetických vad, jsou výstavně úspěšní: to vše stojí spoustu úsilí, času a peněz, jsou to astronomické náklady, které se nikdy nevrátí. Ovšem, že existují tací chovatelé, kteří nechají provést jen ta úplně nejzákladnější vyšetření, požadovaná zastřešujícími kluby, fenu uchovní na základě známky "velmi dobrý" na klubové výstavě a nechají ji nejlépe, a to hned po uchovnění nakrýt nejbližším krycím psem ("hlavně ať to je co nejlevnější") a už se mohou hrdě nazývat "chovateli". Jistě vnímáte ty jemné nuance v přístupu k chovu...

Zájemce o štěně by si měl uvědomit, že pořízením štěněte "investice" nekončí, štěně bude potřebovat kvalitní výživu a také běžná veterinární péče (očkování, atd.) něco stojí. Samozřejmě, že "chovatelům", kteří opakovaně a stále dokola používají k chovu tytéž krycí psy '"z vlastního dvorku" či z "vedlejší vesnice", takové náklady logicky nevznikají, ovšem o kvalitě, natož pak o nějaké smysluplné "vizi" chovu lze jen těžko hovořit.

Bohužel totiž i registrovaná chovatelská stanice může de facto fungovat jako "množírna", kde jsou chovné feny nakrývány prakticky rok co rok po sobě, aniž by takoví "chovatelé" měli velice podstatnou zpětnou vazbu ve formě zdravotních výsledků odchovů.

Štěňata z naší CHS odcházejí do nových domovů nejdříve od 9. - 10. týdne života. V 8 týdnech je to podle mého názoru příliš brzy, neřkuli ještě dříve než v 8 týdnech (!), více viz "Řád ochrany zvířat při chovu psů" ČMKU).

Mám za to, že 9. až 10. týden jsou druhou nejdůležitější fází pro rozvoj sociálního chování, neboť na fázi imprintingu navazuje právě tato další klíčová perioda vývoje, v tomto období se prostřednictvím hry a interakcí s jejich sourozenci formuje jejich sociální chování.

Nejdůležitější fáze socializace štěňat začíná již u chovatele. Prostřednictvím hry a vzájemných interakcí se přirozeným způsobem utváří správné sociální chování. To, co je v tomto věku u chovatele zanedbáno (např. v důsledku izolace štěňat), zanechá na psychice jedince nenapravitelné škody.

Štěňátka jsou očipována, noví majitelé obdrží PP, europasy, řádnou kupní smlouvu, krmení, hračku s vůní matky a v neposlední řadě manuál, kde je velmi podrobně popsán pohybový a výživový režim v době růstu. V případě, že štěně cestuje do zahraničí, zůstává u nás déle, a to v přímé návaznosti na veterinární předpisy té či oné cílové destinace. V těchto případech se štěňaty samozřejmě systematicky pracuji, učím je chůzi na vodítku, socializuji je návštěvou rušných míst, restaurací, kontaktem s jinými psy, atd.

Nechovám na povahově nevyrovnaných fenách, všechny naše fenky mají složené testy povahy ve francouzském klubu (R.A.C.P.), jehož jsem dlouholetou členkou. Neodchovávám štěňata příliš často a jak je patrno z frekvence našich vrhů, naprostou prioritou pro mne rozhodně než kvantita je kvalita, a proto i volba vhodného krycího psa, tj. takového jedince, který po stránce exteriéru, povahy a zdraví plně odpovídá standardu plemene, je přepečlivě a dlouho dopředu zvažována. Prověřuji si totiž nejen krycího psa, ale i jeho sourozence a předky, vybraného kandidáta si vždy předem osobně prohlédnu, než se definitivně rozhodnu jej použít v chovu a jsem schopná si za zvažovaným kandidátem (i jeho příbuzenstvem) udělat i dlouhý výlet do zahraničí.  Nikdy nevybírám krycího psa podle "hezkých foteček" kdesi na netu, neboť realita může být někdy velmi "překvapivá", ba až šokující.  A někdy proces hledání trvá i několik let a nejsem-li skálopevně (tj. na 100 %) přesvědčena o správnosti své volby, pak raději žádná štěňata. Klíčovými kritérii výběru jsou pro mne zdraví + povaha. Jestliže zjistím, že se v linii zvažovaného krycího psa vyskytuje nějaké "ale" v podobě dědičného zdravotního problému anebo nevyrovnané povahy, zvolím jiného plemeníka. Celou abecedu určitě nikdy "neudělám" a pokud plánuji vrh, tak si zpravidla chci i jedno štěně nechat doma.


Zájemcům o štěně php doporučuji důkladně si prostudovat informace o plemeni, pyrenejský horský pes není vhodný pro každého, jako typický pastevec má sklon k nezávislosti a samostatnosti, jeho výchova má být klidná a důsledná (ale nikoliv tvrdá!) a laskavá, je velmi citlivý na hrubé zacházení. Také nároky na vysoce kvalitní a vyváženou stravu v době růstu nejsou zanedbatelné, štěně však nesmí být překrmováno, tj. nekrmit ad libitum!!!

Dříve tedy, než se rozhodnete pro pyrenejského horského psa, se důkladně zamyslete nad tím, zda je právě toto plemeno pro vás tou správnou volbou. Pyrenejský horský pes nikdy nebude bezhlavě plnit povely, je to samostatně uvažující pes (a občas i dost svéhlavý), jehož posláním byla odpradávna ochrana stád, v mezních situacích (útok predátora) se musel rozhodovat pouze dle vlastního uvážení.

Kdo by tedy očekával bezpodmínečnou poslušnost, nechť se raději poohlédne po jiném plemeni, tento pes by neměl být nikdy pořizován jen na základě jeho atraktivního exteriéru!!! Více o povaze a výchově - viz odkaz:

Naprostou nutností je bezpečně ohraničený pozemek, plánujete-li si tedy pořídit štěně php, nejprve investujte do dostatečně vysokého a pevného plotu! Nezbytností je SOCIALIZACE, nový majitel by měl mladého pejska co nejvíce brát do různých typů prostředí a vystavovat jej novým podnětům. Samozřejmostí je také dodržování restriktivního pohybového režimu po dobu růstu, štěně nesmí být přetěžováno! Mezi 5. - 7. měsícem věku dochází u obřích plemen k maximálnímu intenzivnímu růstu, růstové zóny však ještě nejsou uzavřeny, je to tedy velmi kritické období, kdy jakýkoliv (i nezaznamený) úraz, popř. nadměrná pohybová zátěž a překrmování může způsobit ortopedický problém.

Veškeré extrémní aktivity - jako např. několikakilometrové procházky, běh u kola, chůze po schodech (zejména směrem dolů), pohyb po "plovoucích" podlahách (pohyb po nevhodném a kluzkém povrchu považuji za jeden z nejrizikovějších faktorů vůbec), skákání z výšky, apod. s ohledem na správný vývoj kloubů a kostry jsou naprosté tabu!!!

Případné dotazy ráda zodpovím pouze telefonicky anebo osobně, na anonymní e-mailové dotazy typu "za kolik" nereaguji. A je mi úplně jedno, zda chovatel "xy" prodává štěně "laciněji", za kvalitou mého chovu si stojím, chce-li si někdo pokud možno co nejlevněji pořídit "ňákýho velkýho psa na hlídání k baráku",  jistě si vybere někde jinde.

Upřednostňuji takové zájemce, kteří mne nejprve osobně kontaktují, představí se a vysvětlí, proč mají zájem právě o toto plemeno, a zda jsou schopni pejskovi (fence) zajistit odpovídající podmínky; vážní zájemci jsou po předchozí telefonické domluvě vítáni.

Závaznou rezervaci štěněte je možné učinit až po podepsání rezervační smlouvy a složení rezervační zálohy ve výši 10000 Kč (rozumí se po narození štěňat).

Je pro mne velmi důležité, aby se naši odchovanci dostali k zodpovědným a milujícím lidem, a proto i majitele štěňátek si pečlivě vybírám, jestliže mám pochybnosti, zda se jedná o vhodného člověka, štěně mu neprodám. Nebudu a ani nechci nikomu slibovat, že si od nás odveze "vymazlené super štěndo" a budoucího "multi šampiona", ale rozhodně garantuji to, že štěně od nás bude socializované (nový majitel musí samozřejmě v socializaci pokračovat!) a povahově vyrovnané. Mimořádně důležitá je pro mne zpětná vazba a informace o zdraví mých odchovanců, a proto preferuji takové budoucí majitele, kteří nechají u mých odchovů provést alespoň základní zdravotní vyšetření (posouzení DKK, patel, atd.), byť vůbec není podmínkou, aby se věnovali chovu či jezdili po výstavách.

Velmi ráda budu nové majitele podporovat ve všech aktivitách a podělím se nimi o vlastní zkušenosti. Pomohu jim "proplout mezi Skyllou a Charybdou", tj. provést veškerými úskalími a nástrahami života s patou, poradím s výživou a pohybovým režimem štěněte, výchovou a případně i s výstavami a chovem. S novými majiteli chci zůstat v trvalém kontaktu, předáním štěněte můj zájem o jeho další vývoj a život v žádném případě nekončí. Nenazývám to nadužívaným slovem "chovatelský servis" (na toto sousloví jsem už doslova alergická), ale jsem vždy připravena se vším pomoci a poradit, ostatně majitelé mých odchovů mohou potvrdit, že mi mohou volat prakticky kdykoliv.