Bastán "Míša"

R.I.P. 27.03.2018 - 22.02.2026

Sire: CH Francie Xico De Alba De los Danzantes

Dam: Alba Patou von Traumberg 

Výška: 78 cm

Zdravotní vyšetření:

HD A/A

ED 0/0

PL 0/0

Zdravé oči

DM N/N

CMR 1 N/N

Genetický profil 

Výstavní úspěchy:

Velmi nadějný 1 Vítěz třídy NV Argeles Gazost 2018 (Daniel Schwartz)

Český JCH 

Vítěz Prahy 

Excellent 1, CAJC, BOJ, J BIG I, J BOD I, atd..

Reflexe věnovaná Míšovi a i tak trochu Aránkovi :

Míša, neboť právě tak jej pojmenoval již coby obřího "novorozenečka" můj manžel, byl jedním z 9 krásných znakových štěňat, která vzešla z promyšleného spojení naší Albinky a Xica, odchovance CHS De Alba De los Danzantes ve Španělsku. Odtud pocházela i zakladatelka mého chovu -  nezapomenutelná Huesca, babička Míšy. 

Na Míšovi bylo již v porodním boxu patrné, že má "TO", tedy onen specifický druh charismatu, o němž můj muž říkává, že jestliže "TO" jedinec má, pak je to  zjevně "vidět už v bedně". Po narození našeho Aránka "TO" v Aránkovi rovněž rozpoznal a jen okamžiků po jeho vstupu na svět halekal, že "tenhlecten obr" je budoucí "světový vítěz" a "král louky". Světovým vítězem se sice Aránek nestal, ale stal se králem našich srdcí, o jeho neskutečných výstavních úspěších ve Francii i jinde ani nehovoříce.

Míšánek byl pěkný pes silné kostry, s překrásnou samčí hlavou a nádherným tvarem oka, zděděným po mámě Albince. Uměl se vznosně a sebevědomě nosit, byl nesmírně milý, veselý a vyrovnaný. Míša sice neměl možnost dosáhnout takových met jako jeho strýc Aránek, ale i na těch pár výstavách, jichž se zúčastnil, zazářil, a to nejen díky jeho rustikálnímu a současně elegantnímu exteriéru,  ale i  díky mé dlouholeté kamarádce Báře, která jej  dokázala perfektně  prezentovat a podtrhnout jeho kvality a potlačit nedostatky.  Míša byl stejně jako jeho otec Xico vynikající a "technicky" zdatný krycí pes, byl otcem dvou vrhů, obě tato krytí jsem nezištně a v dobré víře zprostředkovala.

Byly to dobré časy, jezdilo se  tehdy na výstavy společně s jeho sestřičkami Biescou, Belsué "Lafinkou" a Aránkem.  Míša svoji rodnou hroudu často navštěvoval, my navštěvovali jeho, ale pak se bohužel vše  kvůli "aktivitám" (velmi eufemisticky vyjádřeno) jisté paní s nepěkným morálním profilem tak nějak pokazilo.  "L'enfer, c'est les autres." (Jean Paul Sartre).

Na Míšu nikdy nezapomeneme, zaslouží si jakožto náš odchovanec alespoň tento symbolický pomníček..